Účet mám a chci se přihlásit
V prípade, že chcete rýchlo vyhľadať požadovaný rozmer,do vyhľadávača zadajte len čísla z požadovaného rozmeru(bez lomítok,pomlčiek,písmen)
Napríklad hľadám: 195/65R15
Do vyhľadávača zadám: 1956515
Vyberete si kvalitní pneumatiky, správně je nahustěte a nedojíždějte je do posledního milimetru.
Pneumatiky jsou tím jediným, co vás spojuje s vozovkou. A závisí na nich rychlost odezvy na brzdění. Myslete na to už při výběru pneumatik. Než se pro nějaký model rozhodnete, sledujte výsledky nezávislých pneu testů (např. testy pneumatik ADAC) a zaměřte se na délku brzdné dráhy za různých podmínek.
Minimální hloubka vzorku je 1,6 mm u letních a 4 mm u zimních pneu (pro vozy do 3 500 kg). Hodnoty kontrolujte minimálně 2krát ročně a nedojíždějte pneumatiky až do posledního milimetru. Proč to nedělat, se dočtete v dalším článku.
Důležité je, aby si pneu udržovaly své vlastnosti i po ojetí prvních milimetrů. V tomto ohledu dosahují obecně lepších výsledků pneumatiky prémiových výrobců, jako je například Continental a Michelin.
Kvality dobrých pneu nepadnou na úrodnou půdu, když nemáte v dobrém stavu i brzdy. Proto si je nechávejte zkontrolovat vždy, když měníte pneumatiky. A také v případě, že během brzdění uslyšíte pískání.
Zákon definuje požadavky na letní pneumatiky jen hloubkou dezénu, a to minimálně 1,6 mm. Minimální hloubka dezénu zimních pneu je 4 mm. 4 - 1,6 = 2,4 mm, takže to vypadá, že na starých zimních pneu máte ještě krásných 2,4 mm k dojíždění. Má to však háček. Zimní pneumatiky jsou z pryže, která dosahuje ideálních vlastností v teplotách -15 až +7 °C, a ne na rozpálené vozovce.
Nahuštění pneumatik ovlivňuje přilnavost a celkovou bezpečnost pneumatik. Podhuštěná nebo naopak přehuštěná pneu nemá optimální kontakt s vozovkou a nepodává výrobcem slibované výkony. Správné hodnoty tlaku najdete v manuálu vozidla nebo na karoserii. Pokud máte starší vůz bez kontrolky tlaku v pneumatikách (TPMS), provádějte měření tlaku v pneu aspoˇn 1x měsíčně.
Přečtěte si, jak tlak v pneumatikách ovlivňuje spotřebu i bezpečnost.
Bezpečná vzdálenost mezi auty se neurčuje v metrech, ale ve vteřinách. Za autem či motocyklem před vámi jezděte tak daleko, abyste měli minimálně 2 vteřiny na reakci, tedy na brzdění. Ony 2 vteřiny stačí na to, aby váš mozek vyhodnotil situaci, donutil vás dupnout na brzdu a auto zabrzdilo.
Když venku panuje psí počasí, vozovka je namrzlá, pokrytá sněhem, vodou nebo hustě prší, přidejte si pár vteřin k dobru. S větší rezervou počítejte také v případě, že váš vůz a vzorek dezénu není v nejlepším stavu a k brzdění potřebuje víc času. Pokud se něco semele, budete za každou chvilku navíc vděční.
Fakt, že délka brzdné dráhy závisí především na rychlosti, ví každý řidič, ale málokterý si uvědomuje, kolik metrů potřebuje po dupnutí na brzdu k úplnému zastavení.
Při jízdě padesátkou zastavíte přibližně po 30 metrech (reakční čas + brzdná dráha), což je více než délka tenisového kurtu, a to pouze za předpokladu, že je vozovka suchá a panují ideální podmínky. Při jízdě 90 km/h se dostanete na nulu po 60 metrech, a když je namrzlá vozovka, tak až po 200 metrech. Tato vzdálenost je ještě ovlivněná hloubkou dezénu vašich pneumatik.
Když dojde ke kritické situaci, vaše pohotová reakce je ze všeho nejdůležitější. Každá desetina vteřiny hraje roli. Proto se při jízdě soustřeďte na okolní provoz a na řízení. Nejezte, nehrajte si s mobilem, neřešte, co dělají děti na zadním sedadle, ani nenechávejte myšlenky volně potulovat. Každá nepozornost prodlužuje reakční dobu.